Historie swingového tance
Počátkem minulého století byl velmi populárním řetězec divadelních sálů Vaudeville, kde profesionální
tanečníci, bavící svými výkony publikum, stále zdokonalovali své dovednosti ve stepu (ve světě známý jako tap dance) a ostatních
tanečních hitech tohoto období. Ve dvacátých a třicátých letech pořádaly taneční sály (tančírny) napříč celými Spojenými státy
populární taneční soutěže. Tanečníci se zde předháněli se stále novými tanečními kroky a prvky. V období od roku 1910 až do let padesátých byl newyorskou zábavní čtvrtí Harlem, kam za kulturou
proudili lidé všech profesí, ras i tříd.
Zatímco Cotton Club sloužil pouze bohaté bílé klientele (i když většina personálu a umělců byla
černošského původu), v tanečním sále Savoy se setkávali lidé bez rozdílu ras. Tato "tolerance" tvořila výborné podmínky pro rozvoj
Swingu i Lindy Hop. Na obou pódiích Savoye se tak mohly střídat černošské i bílé kapely, stejně jako tanečníci na parketu. Byla to éra
přeplněných tanečních sálů a velkých orchestrů. Vliv Tap dance (nebo také Jazz) Tap dance (v českých zemích známý spíš jako Step) se objevil v polovině 18. století, pravděpodobně
v New York City, kde si to mezi sebou v tanečních bitvách rozdávali irští, skotští a afričtí přistěhovalci. Splynutí mnoha zdrojů "
nožních tanců" pak stvořilo Tap, který byl počátkem 19. století nazýván Jazz dance.
Od roku 1900 do roku 1955, byl Tap dance převládajícím druhem tance na tanečních vystoupeních
ve Spojených státech. Ve všech městech Spojených států působili kvalifikovaní tanečníci. Řetězce sálů Vaudeville a T.O.B.A.
(Black Vaudeville) najímaly mnoho profesionálních tanečníků Tapu. Vaudevillští tanečníci jezdili na turné po amerických městech.
Putující umělci tak ovlivňovali rozvoj tance po celé zemi, což položilo i základy pro směsici zvanou Lindy Hop.
